Právě se nacházíte:

Specifické poruchy

Přehled nejčastějších specifických vývojových poruch učení, chování a řeči:

1) žáci se specifickými poruchami učení

  1. Dyslexie – vývojová porucha čtení, je to neschopnost číst, porozumět a interpretovat psané slovo. Je to nejčastěji se vyskytující dysfunkce a také nejzávažnější. Žák nechápe smysl přečteného slova, čte nepřesně, hádá z částí slov, domýšlí z kontextu, nepoznává všechna písmena, vynechává je nebo přidává, je nejistý. Zaměňuje písmena zrcadlově souměrná nebo podobná,zvukově nebo funkčně podobná, pořadí písmen, slabik. Narušená schopnost orientace – čte v opačném směru. Při čtení dává najevo námahu, napětí, nejistotu, vzrušení.
  2. Dysgrafie – porucha psaní písmen, slov a vět. Chyby, které dělá při psaní, jsou analogické těm, které dělá dyslektik při čtení: píše jiná písmena, chybuje v orientaci, píše zrcadlově převrácená písmena, vynechává písmena i slabiky, interpunkci. Písmena deformuje, neumí napodobit jejich tvary, nepamatuje si je. Psaní je výjimečně pomalé, dítě velmi unavuje. Při psaní je patrné napětí, držení psacích potřeb je křečovité. Psaní není automatizováno až do vyšších ročníků.
  3. Dysortografie – je narušená schopnost osvojit si a uplatňovat pravopisná pravidla při psaní.
  4. Dyskalkulie – je to obdoba dyslexie v oblasti matematiky. Dítě se nemůže naučit počítat, i když po intelektové stránce učivu stačí. Např. neumí odříkat řady číslic, zaměňuje symboly, neumí psát mat. symboly, často vynechává nuly, deformuje při psaní číslice.


2) žáci se specifickými poruchami chování

  1. Hyperaktivita ( ADHD)
    Jedná se o vrozenou poruchu s deficitem pozornosti, hyperaktivitou a impulzivitou. Dítě má tendenci neustále reagovat na nové a nové podněty a neudrží pozornost u jednoho tématu nebo při jedné činnosti. Má problém se soustředit na výklad i na vlastní práci. Žák je málo vytrvalý, snadno se unaví, není schopen klidně sedět. Jedná bez zábran, často u něj propuká hněv, zlost.
    Špatně se začleňuje do kolektivní činnosti.
    Děti s ADHD mají kolísavý výkon a správné školní hodnocení bývá problematické.
    Většina dětí s ADHD má kvůli svému chování problémy ve vztazích ( doma i ve škole) a mívají velmi nízké sebevědomí a chronický pocit křivdy - i když to na sobě nedávají znát.
    Jestliže se přes veškeré úsilí dítěti ve škole nedaří, je potřeba, aby rodiče doplnili vzdělání dítěte v mimoškolních hodinách.
    Zásadní je otevřená komunikace mezi školou a rodiči, kladný postoj školy ke spolupráci s externími odborníky (např.dět.psychiatry nebo psychology) a k farmakoterapii, pokud je lékařem předepsána.
    Diagnózu ADHD by měl vždy stanovit dětský psychiatr ve spolupráci s psychologem. V některých případech se provádí doplňující vyšetření, na příklad u dětského neurologa nebo pediatra, aby se vyloučily jiné příčiny potíží.

    Další informace můžete získat na www.adehade.cz

     
  2. Hypoaktivita
    Tato porucha se projevuje pasivitou, neprůbojností, podprůměrnou výkonností, těžkopádností, zdlouhavostí reakcí. Častá je neobratnost v hrubých i jemných pohybech, poruchy řeči, nedostatky v poslechu i rozhovoru, citová labilita - od plachosti až k jednání bez zábran. Nové a konfliktní situace nebo negativní reakci okolí řeší ještě výraznějším útlumem a netečností. Děti jsou stejně neobratné jako jiné děti s lehkou mozkovou dysfunkcí, málo pohyblivé, selhávají v úkolech, které jsou limitované. Myšlení je těžkopádné, málo nápadité, proto jsou tyto děti hodnoceny jako líné nebo hloupé.

3) žáci se specifickými poruchami řeči

  1. Alálie – vývojová nemluvnost
  2. Patlavost –výslovnost
  3. Koktavost